Jednou k oltáři chtěla bych s Tebou jít.
Slzy až štěstím potečou mi po tváři,
bude nemožné je zastavit.
V bílých šatech až objevím se před Tebou,
myšlenky na společnou budoucnost mi hlavou projedou.
Ráno, až se vedle Tebe budu probouzet
a v noci po Tvém boku usínat,
bude se mi sladce spát
s myšlenkou, že máš mě rád.
Těším se na život,
jenž budu žít v náručí Tvém,
bude se mi krásně snít - ve světě růžovém.
Pokud šťastnou budeš Ty mě dělat jen,
nezapomeň, že pro Tebe tu stále jsem,
že Ty jsi ten můj věčný sen!
Neni to vyloženě špatný. Má to romantickou podobu, ale některý prvky ji znehodnocujou. Gramatika: v jedný větě buď "pokud", nebo "-li", ne obojí. Jinak jsi na tom s pravopisem dobře, což je spíš menšinová záležitost, jak tak občas zjišťuju...A ještě si neodpustim: neočekávej tak moc, nebo budeš zklamaná! (občas se opije, občas zahne, doma bude línej nebo něco jinýho, ale i kdyby byl sebelepší, ty musíš být minimálně stejně "hodnotná", jinak by si tě nevybral. Takže pokud sama sebe nevidíš tak růžově, nebude to ani jeho případ...) (pozn.: čistě můj názor, nevydávám za nezpochybnitelnou a všeplatnou pravdu)
24.05.2007 23:35:00 | Slovánek