Dvě roztoužená srdce

Jsme dvě roztoužená srdce v dešti,
siroty spojené vzácným poutem,
jako dítě co od radosti třeští,
vyhlížím tě vysoko z věže pod kohoutem.

Propojeni v jedno vědomí
chvějeme se ve společném rytmu,
těším se jak svět kolem nás oněmí,
až tě směle v náruč chytnu.

Společné vteřiny zbavené chyb a omylů,
já jsem TY a ty jsi prostě JÁ,
srdce nám tančí letem motýlů,
a láska naše zdá se býti bezbřehá.

Zkrápěni pádnou živou vodou,
stavíme kol sebe vzdušné zámky,
k duze na obloze sice nepomohou,
však potěší duši i tělesné naše schránky.