Stísněn k tobě
Stísněn k tobě
Anotace: Občas se zdá, že neúprosná osudovost nás vhání do setkání, která...
Padali kapky horké vody
na ústa, na tváře
celá ta žhnoucí blízkost
jak oprátka na krku
k smrti dusivá
My marně čekali mráz
čekali bouři, a ta nepřišla
běsové tančili ve čtvercích kolem mne
a bolestí se odlévala
z vroucích jader
na tváři - maska z oceli
Jen noc barvy indiga
a já běžel narudlou tmou
zpit svou hloupostí
k prázdnému stolu
obestoupenému aureolou slov
težkých a tvých...
Ve víru trýzně pak
jsem lámal vlastní kosti,
abych ještě mohl nechat se unášet
ve stínu města
stísěn k tobě
a jediným pohledem
nechat se podetnout,
abych směl jít.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk03.05.2008 03:52:00 Ctěný pán
Jak jsem si tak pročítal některá Tvá díla, musím říci, že tato mě ze tvé milostné poezie nejvíce zaujala. Je vidět, jak se vztah k jisté ženě v Tvém díle vyvíjí. To se mi líbí. I když vlastně nemusíš psát o jediné, co já vím :) Tvá poezie se mi líbí, i když někdy mi přijde, že je to spíš automatický text nakládaný do jednotlivých řádků. Nicméně oslovuje...
