přestávám věřit, že tě uvidím,
a že se vrátíš za mnou,
přestávám a něco uvnitř mně to nehcce přijmout,
ležet v mokré trávě a myslet, že to dokážu,
že přestanu věřit, možná i sama sobě..
přestávám věřit, že tě uvidím,
přestávám věřit, že se mi vrátíš,
přestávám a ty to nevidíš,
ležet při tom na dně a myslet, že se objevíš,
já už nevěřím..
nevěřím, že příjdeš jako princ a vysvobodíš mně,
že vlastně miluješ jen mě,
že jsem popelka na bále a ty podíváš se mi do očí,
a se mnou se svět rázem zatočí,
přestávám věřit, že jsi můj,
přestávám věřit stůj co stůj..
přestávám a mě to stejně strašně bolí..
já už jsem přestala a začla tolikrát..
a vždycky to bolelo trochu míň - a teď - to jde:)
29.05.2007 18:16:00 | Rádoby zoufalá