Nevěrná
Nevěrná
Láska je jak papírová vlaštovka
nevěrou vypuštěná
z posledního patra domu reality
nechal jsem všechna okna otevřená
nadějí jejího návratu pro mě jsi ty
Tak foukej
je právě v půlobratu
ve světě plném zkratů
škoda lásky promarněné
Foukej
já nemohu, nemám sil
ostří Tvé něhy jsem okusil
a od samého šití
mám srdce plné nití
svázané a opatrné
Foukej …
že to nemá cenu
že beztak přistane v nižším patře
nevadí, chce to jenom změnu
tak ho nově natřem
a časem, co my víme
třeba si další přistavíme
Foukej rychle
koukej kolik jich tu letí
tam dole v tom rozdupaném smetí
už ji nenajdeme
Foukej hřejivě
průvan mě pohladil mrazivě
a přes mlhu v očích u zrcadla
vidím, že víra před hrdostí zvadla
a na kolenou v kleče
že mi v žilách teče
už jen trpké víno
promiň, už mám zabedníno
Pak najednou zafoukalo
strašně pozdě, strašně málo
a vlaštovčin vztek
se proměnil
v tajný skelný polibek
který nic nezměnil …
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
poslední strofa
zdála se mi efektní
snad to nebude mnou
že úsudek můj je
defektní:-)
12.09.2007 08:18:00 | Lisa Kloboučková
Láska je jak paprsek slunce,
který tvé srdce prohřívá...
tak foukám...
všechny mraky z cesty,
bych ho správně namířila...
fjůůůůůůůůů...
místa stačí vážně málo,
vždyť nekonečný je ten proud...
fjůůůůůůůůů...
taky koště pomáhalo
všechnu šeď z cesty odvanout...
fjůůůůůůůůů...
neboj se, neměj strach z chladu,
nevytvoří se žádný stín...
fjůůůůůůůůů...
foukám silně, navzdor pádu,
ať tvoje srdce proteplím!!!
:o)
09.06.2007 21:34:00 | Cecilka
