Vždycky jsem se jenom díval
jak utíkají...
běželi ulicí Velkého Štěstí...
Držel jí za ruku
a měl jí plné srdce
-až přetékalo...
Smáli se jako blázni!
Byli tady
a zároveň...
...až po krk v moři lásky
...až po pás v okvětních plátcích -
co na ně vysypali andělé...
Běželi někam za roh
a bylo jim to jedno
nikdy se nepustili...
Byl nás plnej chodník,
těch co se jenom koukaj´
na ty co utíkali...
Všichni jim drželi palce
všichni na ně třikrát
plivnuli pro štěstí...
˝Otevřete okna!
Zvedněte hlavy!
Zastavte se ...
a jen se dívejte
Dneska totiž běžíme My!˝
... přeji nikdy nekončící pěšinku bez kamínků ... a zakopnutí ... pevný stisk dlaní ... milující srdce ...
07.06.2007 07:20:00 | Marcella
Teď jsem tvou báseň přečetla své drahé polovičce před spaním... a ptám se ho a co my?... odpověděl mi bez zaváhání "My běžíme až zítra"
tož jsem zvědavá... :-)
06.06.2007 22:41:00 | Popelka
Ta je krásná... možná v dnešní době by se lidé přetrhli o to nastavit jim/vám/nám nohy...
06.06.2007 20:08:00 | Ayla
Prostě jen ACH to je ONO.. nevím co jinak říct. Život je krásný, když umíme lásku procítit !
06.06.2007 20:07:00 | Portobella
lítáme v tom oba..
hřeješ jako slunce,
nepálíš...
chladíš jako vánek,
nemrazíš...
vidím tě všude
i když zrovna nemůžeme
být spolu,
cítím tvůj dech,
rytmus mého srdce
kopíruje ten tvůj...
čaruješ,maluješ,
štěstí k nám přišlo...
06.06.2007 18:58:00 | Žqáry