Anotace: Láska vždy vychází z nás samých a měli bychom ji sami sobě také umět vracet
Jsem zamilovaná
do pocitů , které jsi mi dal
do květiny, která mi dnes stála v cestě
i do včely co našla v ní svůj grál
Smutné?
Ne, byl to její poslední pokrm a jistě za to stál !
Naučils mě přijímat
potěšit se a poslat taky dál
Život se skrývá v srdcích
a ty jsi mi ta srdce ukázal
chápat jsem dřív nechtěla
a kdekdo se mě kvůli tomu bál
Jen Ty ne...
spálil jsi knihu mých budoucích smutných příběhů
a koupil jsi mi nové brýle
staré rozpadly se povelem tvého mužného úsměvu
ted já...miluji své živé chvíle
a vytrhávám postupně...steh po stehu
černý oblek z mojí kůže
chci zůstat nahá
s Tebou lásko i bez Tebe !!!
.
pocity přibitý hřebíky pochybností
na agitační nástěnce lásky,
svítící bludičky nad močálem smyslů
nenasycených ….
Kroky se propadají na vřesovišti
bonusů do ráje
po špičkách bláznovských střevíců
skvrny rezavých louží
za sebe házím hrst vzpomínek
bez ohlédnutí
být jako jeden z vás
nikdo mě nedonutí …
*
02.10.2008 01:37:00 | HarryHH
Láska jse tak hřejivá,
tak mazlivá,
že nutí nás svlékat se
třeba i z kůže.
Přeji si aby žádný
z mrazíků budoucích
nedonutil Tě opět se
zpět do kůže obléknout.
Nazí jsme se narodili,
tak proč tak nezůstat
...?
02.07.2007 15:44:00 | vapiti
Nahota..si odvážna..nie je to ľahké, tak nech ti nie je nikdy zima, nech nepocítiš zas potrebu sa "obliect" ..do niečoho, čo možno nakoniec viac chladí než hreje... neviem, či je tento komentík úplne "k veci", ale toto ma pri čítaní tejto krásnej básnenky napadalo!
11.06.2007 09:18:00 | gallatea
Portobellinko - já jsem si říkala, že už jsi dlouho nepsala svůj příběh - a Ty sis ho mezitím žila..:-)) Jen tak mmch - to je tak nádherná báseň, že ani nevíš!
07.06.2007 15:28:00 | Rádoby zoufalá