Vteřina zapomnění,
v doteku našich úst,
letmé je políbení,
odměnou za dlouhý půst.
V jediném okamžiku,
beze slov vyznání,
po něžném prožitku,
láska je k poznání.
Obraz si kreslím,
do srdce čmárám,
na tebe myslím,
mozaiku skládám.
Ze střípků doteků
barevných sklíček,
vzájemných pohledů,
z pod přivřených víček.
Jsi mou inspirací,
ke štěstí návod ,
snem, co v noci se vrací,
a nikdy, nevyhraný závod.
Jedním slovem:nádhera!
Kam se na to hrabu já...
K VIP jsem si tě dal,
nemám,proč bych litoval!
Když mi dojde inspirace,
přečtu si i tvoje práce.
Pěknu řádku jmen již mám
v tom seznamu svém,
z nich náhodně vybírám
si pro každý den...
05.07.2007 22:02:00 | Kozoroh 1
četla jsem ji hned po probuzení a moc něžně mě pohladila. Dík :-))
Přeji ti krásný sluníčkový den :-)
09.06.2007 10:44:00 | mamina
Ahojky něžný barbare,díky i za tu na mobil.tel.Mám tě ráda.Tva BpzpK
08.06.2007 12:05:00 | boruvkabubáková