Psát slova pro tebe

Chtěl jsem psát slova pro tebe
avšak nevím kdo jsi byla.
Tehdy v syrovém městě
zavřených chrámů bez motliteb

Za rdousivých večerů
co nedovolí ustrnout a stát
kdy osud črtá ledabyle
tahy přes obrazy mých snů...
Nevím kdo jsi byla

A není dost povzdechů nad
čirou hladinou přílivu
jímž jsi mě zaplavila
A já... tonul radostně a ochotně
ač nevěděl jsem čím.

Tanečním krokem - zpitým a nejistým
na tebe pomýšlím... tiše a pokorně
Má připomínko života - trpkosti osudu.
Zatím znám jediné:
Zpoznat tě nemohu