Poslední

Stojím a ač jsem sehnutý
počítám svoje minuty
stojím a jen tak dívám se
minuty v svojí bezlásce
sleduju přesýpací hodiny
já nikdy nebyl bez viny

ostatní neví snad
mám padnout a zase vstát
když končí zrna prachu
ztrácet se zase v strachu
já nikdy nebyl bez viny
a krátí se mi hodiny

zrnek tak málo zbývá
smrt směje se ta není líná
bez zubů směje se, počítá
kolik mám času do ticha
směje se a víme oba
blíží se její doba

já snad chtěl jen
poslední žít svůj sen
bez šance bez lásky
loutka, smrt tahá provázky
vzdal jsem se snění
život se smrtí mění

hodin je příliš málo
méně než včera se mi zdálo
a času snad ještě míň

oni to netuší a já zas vím