Děkuji Ti matinko,
že jsi přišla k nám,
podívat se na návštěvu.
Tvá síla je ohromující,
vítr, hromy, blesky,
každý živý tvor
se Tě bojí.
Držím opratě od Tvých koní,
uháním nebeskou krajinou,
projíždím bránou zapomnění.
Né tak to není a proto
-
skláním hlavu
pokorou k Tvým nohám,
vím proč jsi přišla.
Bičuj mne deštěm,
rozervi mě větrem,
oslep mne plameny,
ohluš mě silou hromů.
Ano, já zhřešil...
Zamiloval jsem se,
do ženy,
po druhé
v životě ...
Jestli je zamilovanost těžký hřích,pak v Nebi nebude nikdo z nás... Chancer
15.06.2007 19:22:00 | Chancer
Krasne jsi vse napsal, verim Ti kazde sluvko , bala jsem se sotva jsem precetla prvni radky. Vse si vystihl ale nadherne!
15.06.2007 02:14:00 | carodejka