Když slunce ztrácí nad dnem moc
Když kolem vládne tichá noc
Jen hvězdy svítí tmou...
Když měsíční zář
Ti pohladí tvář
Tak já lampičku zhasínám...
Když světlo z hvězd
Ti vlasy pozlatí
A bílý koně na jedný z cest
Roztáhnou křídla
A do tmy odletí
Já pomaličku usínám...
Když koně letí k Venuši
Své hlavy k Zemi otočí
Ty spíš a vůbec netušíš
Že dívám se ti do očí
Když vídám tě ve snu
Jsi blízká a přeci vzdálená
Jak ostrov Svatá Helena
Jak bílý koně letící tmou
Jak oblaka jež za sebou
Po nebi jdou
Jdou..
Jdou...
Jen křídla bílých Pegasů,
měsíc posílá Ti do vlasů
Já dívám se Ti do očí,
až hllava se mi zatočí
Jsi krásná lásko vysněná,
nikdy blízká,navždy vdálená.
..Tvá je samozřejmě o moc krásnější
jen mě to tak napadlo...
24.06.2007 20:17:00 | Zlatičko
No ještě, že sem si na tebe vzpoměl. Dycky jsem četl tvoje básničky a moc se mi líbily - tahle není vyjímkou.
21.06.2007 22:32:00 | ejwo
..vzdálená a přeci tvá..odcházím se procházet do svých vesmírů jen pro ten pocit návratu k tobě..:o)
21.06.2007 08:36:00 | Žqáry