až

Až jednou dopíšu všechny své básně,
až z ostré tužky nezbude mi nic,
zalepím dopis. S tebou bylo krásně,
jenomže já i potom chtěla trochu víc,

ne jenom mlčení a odměřený chlad -
vždyť brzo je a vztah teď nemá smysl.
Ta slova vypustila jed jak nebezpečný had
a zatemnila mou dříve jasnou mysl.

Snad s láhví piva je ti o samotě líp,
než bývalo ti tehdy se mnou.
Má to však význam? Jen po nocích žít?
A pak sám kráčet ulicí - tou tmou,

kde za každým rohem může číhat vrah,
který ti zabije rozkvetlé mládí.
K radosti už nestihneš překroči ten práh,
ke kterému život tolik svádí...