Vysoko
na podpatcích
pustých stěn
zahalených ranní mlhou
hodně daleko od nás
vyvedl své mladé
šťastný pár sokolů stěhovavých
Trochu níž
však samo
se závratí
v děravém hnízdě
jiné mládě
jen kapku soli
na zobáčku
polámaná křídla
a rudou zášť
ke svému hnízdu
zvrací
zbytky své osobnosti
uzamčeně
téměř všude
kam noha rodičů
položila otisk
a ty letíš
utřít mu slzu
odnést ho do svého hnízda
a já ?
já tě miluji …
... vo co go ... ??
No přece ... ochraňujme mláďata !!
... ať nás má kdo ....
na stará kolena ... nakopat do prdele .. ...:-))
*- ... tak zlý to asi nebude, ale já už jsem takovej ....
... ... .... mám tendenci vidět ty věci ... radši horší ...
22.06.2007 14:12:00 | HarryHH
Můj nejdražší sokolíku,
myslím, že umím pár desítek věcí. Teď ale zvládám jen tři kousky : sedím, zírám a miluji.
Jelikož jsem angažovaný v této vznešené věci musím říct,
že je to fantasticky napsané. Jsi vynikající básnířka, skvostný člověk, kterého z celého srdce miluji.
22.06.2007 09:30:00 | smudlinek