Uslyšel dva vrtkavé tóny
v barvách šarlatu
vynutil si úsměv
prohodil pár tenkých slůvek
směrem ke mě
a vážka usedla na okraj obrazu
pohled na ni mne umlčel
chladem odmlčena
sklopila jsem víčka
v tom okatém přátelství
táhlo mne to dolů
k věčným obavám
a přitom tak málo stačí
abych zvedla křídla
tuhle báseň
už mám přečtenou
lásko …
Vždycky když čtu vás dva ... tak mám pocit nepatřičnosti ...
... jakobych byl voyer a díval se klíčovou dírkou .... :*-))
ale nemůžu si poct ....
*- .... prostě skvělý pokoukání ... / teda vlastně počtení ...
a díky za tvé neúnavné "komentos my blitkos" .. :-))
25.06.2007 13:40:00 | HarryHH
Jaké je to třít tělem
Vetřu se do tvé
pozornosti
co na chvíli upadla
pod pokličku
divotvorného hrnce
vetřu se do tvého
prostoru
abych se mohl nadýchat
tvých výdechů
třu vysvětlení
o pohovku
zrcadlové písmo
vidím že čteš
ve mmě...
25.06.2007 10:43:00 | smudlinek