Nemohla se sama nadechnout

Roztřesená kolena
měla těsně pod bradou
a tak pevně je svírala rukama
že měly nádech modré glazury potlučeného hrnce
Jakoby chtěla zadržet drkotající zuby
aby se její úzkost nevyšplhala hrudníkem k hrdlu
a nemohla křičet dál už to nejde
tak moc se styděla
tak moc se bála že ji uslyší

Seděla v chladném koutě
s hlavu zvrácenou a s pohledem do krajiny snů
byla požírána nenasytnou slabostí své duše
popálená zklamáním tou vdovou ohně lásky
a s nevolí koupala slzy na lících
tak moc se bála
tak moc se styděla že ji uvidí

Když vešel do jejího pokoje
leknutím strnula v němém pohledu
a naučeným pohybem ruky si zakryla to
co zbylo ji z nádherných zelených očí
Otevřela v něm lítost tak silnou
že upustil všechen stud klidné povahy
vzal její tělo do náruče a křičel
maminko dýchej já tě miluji ….

Dodnes ten výkřik slyším ve svém srdci
a dýchám z plných plic jeho sílu