Dnes ráno jsem se vzbudil...
Dnes ráno jsem se vzbudil...
Anotace: Jednou po ránu, po tom, co se holka, která se o mě dva měsíce snažila se mnou rozešla kvůli svému bývalému jsem napsal tohle...
Za mou naivitu všichni se mi smějí,
dnes ráno jsem se vzbudil s tou známou beznadějí.
Přede mnou znovu jen led a špína,
přede mnou znovu krvavé kvítí,
zhasla poslední svíce, znovu má vina,
a nevěřím, že se ještě nějáká rozsvítí.
Ptáci poránu pohřební píseň pějí,
dnes ráno jsem se vzbudil s tou známou beznadějí.
Znovu ve mně začal dávný život růst,
přicházely nápady, jak ji šťastnou činit,
"Nemohu s tebou být", zaznělo z jejích úst,
prý dosud její srdce vlastní ještě jiný.
Ptám se :"Bože proč se tyto věci dějí?"
dnes ráno jsem se vzbudil s tou známou beznadějí.
Komentáře (17)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk21.08.2007 19:34:00 Janis Joplin
Tvoje básně mě vážně oslovily,jsou nádherný a křehký.Vhání mi slzy do očí.Fakt úžásný....Katka
18.08.2007 21:31:00 Monikaaaaaaaaaaaa
Opět a znovu mám vyražený dech... Alespoň vidím, že zklamání a bolest v lásce zažívá(tak jako já) mnoho lidí... ale krásné dílo
17.08.2007 15:12:00 Ahimsa
a promiň za ty pravopisné chybi jako: nezbÍváti a tak...hihi...když píšu rychle, tak nestíhám myslet :)
17.08.2007 15:07:00 Ahimsa
Mně se stalo něco podobného. Nezbíváti ti, než se s tím vyrovnat a nenechat se tím pořád trápit. Minulost je mrtvá. Je jenom teď. Musíš si uvědomit, že nejsi žádná hračka, se kterou se pohraje, pak ji dá do kouta a pak až zase dostane chuť, tak si příjde pohrát. To ne, chlape. Na to se vykašli. Samozřejmě, že to člověka mrzí, ale třičtvrtě roku truchlit? Myslím, že už ses natrápil dost, co říkáš? Napíšu ti větu, která není ani trochu romantická, ale když se se mnou rozešla přítelkyně a já z toho byl špatný, tak mi kámarád řekl tohle, ne že by mně to postavilo nějak na nohy, ale prostě to nějak nastartuje to chlapské ego, které je normálně na hovno, ale v takových případech není špatné, ho vytáhnout na chvíli na světlo, aby se člověk ze všeho nesesypal...no řekl: "Kund je jak žampiónů!" - je to tvrdé, já jsem taky byl zamilovaný po uši, ale život jde dál. Co jako? Vem si z toho prožitku co největší ponaučení, protože všechny situace v životě jsou tady proto, aby se člověk něčemu naučil. Jsme hromádky zkušeností. Přeju ti, aby ses z toho co nejdřív dostal. Měj se krásně. AhoY
06.08.2007 16:39:00 Hannazka
Hmmm, proč jsou ty pocity tak podobný??? asi že jsme jen lidi... znám to. Krásně vystiženo.
12.07.2007 13:15:00 Zamilovaná do nezamilované doby
Jakobych s touhle tou beznadějí vstávala a žila všechny dny...od doby kdy se to něco stalo :-) Ale tohle napsat bych nedokázala...
05.07.2007 15:41:00 Marylin
Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla--měla být ráda, že se to vlastně stalo a nesmutnit, že to skončilo..Vážně zajímavý. O tom popřemýšlím...:)
05.07.2007 11:24:00 synthetic darkness
za tohle nemůžeš obvinovat sebe, za tohle nemůže nikdo... pokud by se o mně nějakej kluk snažil DVA měsíce, taky bych si už začala myslet, že to myslí vážně... jenže člověk někdy prostě zjistí, že srdce to chce jinak... nesmíš smutnit, že to skončilo, ale smát se, že se to vůbec stalo a zachovat si z toho ty pěkný chvíle:)
