Venuše
Klid zachvátil moji duši,
když pohlédl jsem na Venuši,
tak jasnou a krásnou planetu
plynoucí lehkostí baletu,
světlo životů lidských,
duší špinavých i čistých.
Poctěno tělo mé citem,
který cítíme k lidem,
kteří duší svou ozařují svět-
jako Venuše - netřeba dlouhých vět.
Slovem „miluji“ vyhladí vrásky,
zažehnou plamen vášnivé lásky.
I pro mě plynul svět jak blesk,
opustil mě dávný stesk,
zářil jsem, líbal jsem, miloval,
neméně často chyboval.
Láska však zahladila každý hřích,
když dolehl k uším radostný smích.
Údolí pode mnou v mlze skryté,
rysy jeho však do mysli mé vryté,
tak jako lásky tvé spleen
probouzí hříchů mých stín.
Miluji tě, zářivá, jasná Venuše,
očima svýma mluvíš mi do duše.