Lásko...jméno tvý už znám...
Lásko...jméno tvý už znám...
Když prší
město má
lesklou tvář
cest a střech...lesknou se tmou...
když prší
lásko má
svatozář
doma nech...nech jí za sebou...
pomalu
tak jako Měsíc chodí
od okna k oknu...
po střechách...
tak já se dotknu
poslední slzy
na tvých řasách
už nejsem nejsem nejsem sám
jméno tvý
důvěrný
dávno znám
Měsíci a hvězdám
za pomoc
dobrou noc
díky vzdám
Tvoje srdce
tvoje oči
tvoje tělo
je teď můj chrám
Tvoje sny
tvoje přání
tvoje touhy
...už nejsem sám...
K tobě...zašeptám do noci
pojď mi teď pomoci
s Láskou - s tou nemocí
dojít až k promoci...
mám důvod milovat
mám důvod žít...
Děkuji...
Kateřino:o)
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
A nenech ji nikdy odejít...
12.07.2007 20:56:00 | Ludmila Ježová
:-)))))))))))) jj, takové básně bych si měla číst, ale nic no, radši letím:)
11.07.2007 11:24:00 | Rádoby zoufalá
Opravdu krásně napsané ... tak ať ta zouška života dobře dopadne a hezkou promoci ... :-)
10.07.2007 16:45:00 | vapiti
Začátek mi hodně připomíná Půlnoční mši v dešti od Hraběte... Ta báseň je krásně napsaná... jsi Básník...
10.07.2007 10:18:00 | black.heart
krásně se rozepíšeš, když prší černobíle ...
konečně jsem pochopil Tvůj koment k mé Kateřino;)
10.07.2007 07:55:00 | shrek1979
To je lásky, to je lásky! Přidávej...jak básně...tak lásku...nikdy nebude dost...sakra to jsem mudrc!
09.07.2007 20:26:00 | smudlinek
Souhlasím s Felicitou:) Kateřina se má. Ostatně jestli si ji něco podobného šeptal do uší, tak se jí ani nedivím:D
09.07.2007 19:08:00 | její alter ego
