Víte a to se nedělá,
jste jak výheň
co rozžhavuje do běla
a z žáru jen žízeň.
Co sklenice neuhasí,
tak proč Vaše srdce
se mnou nesouhlasí.
Proč polibek chutná tak trpce.
A přesto se na Vás nezlobím,
vždyť, proč také,
mám sen a v něm Vás oslovím,
a vy mě … také.
Že si Vás nevšímám,
rytíři milý?
To je jen zdání,
když dochází síly
pozvednout hledí
a zaostřit k obloze,
kde baba zuřivě
mává na povoze
koštětolítacím...
už jsi ji uviděl?
to víš, je pomalá,
stroj starý, bez křídel...
:oD
27.08.2007 15:05:00 | Cecilka