Dálka...
Dálka...
Anotace: Možná trochu nesplnitelné přání
Škoda, že jsi stále tak daleko
Škoda, že mé srdce tomu Tvému podlehlo
Lituji, že dnes nemohu s Tebou na měsíc hledět
Chtěla bych v trávě s Tebou sedět
Miluji Tě, já bych ti nelhala
Snad nelžeš ani ty, pak bych jen plakala
Slzy mi zbyly, hořce tečou po tvářích
Já už chci, Vlčku, slyšet Tvůj smích
Je mi smutno, že nemohu Tvou tvář vzít do svých dlaní
Ach, proč jen své pocity vybíjím v tomhle psaní
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk31.07.2007 15:42:00 uživatel smazán
Yeninko, neplakej! Po každé noci, která vypadá, že neskončí, se nad obzor zase vznese oheň nového rána a vezme na milost Tvoje zmučené srdíčko, zachumlá je svými plamínky do hřejivé náruče a Tobě bude zase krásně a zpěvně se svým Vlčkem :)).
...a děkuju Ti za milá slova, kterými mne vždycinky uděláš radost ;-))
Milďák =)
