Dálka...

Dálka...

Anotace: Možná trochu nesplnitelné přání

Škoda, že jsi stále tak daleko
Škoda, že mé srdce tomu Tvému podlehlo
Lituji, že dnes nemohu s Tebou na měsíc hledět
Chtěla bych v trávě s Tebou sedět
Miluji Tě, já bych ti nelhala
Snad nelžeš ani ty, pak bych jen plakala
Slzy mi zbyly, hořce tečou po tvářích
Já už chci, Vlčku, slyšet Tvůj smích
Je mi smutno, že nemohu Tvou tvář vzít do svých dlaní
Ach, proč jen své pocity vybíjím v tomhle psaní
Autor Santinan Black, 30.07.2007
Přečteno 395x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (4x)

Komentáře

:-)).

26.08.2007 10:15:00 | vandule

vždyť psaní je právě pro tohle vybytí svých pocitů... =)

16.08.2007 18:06:00 | Miro Sparkus

Krásně nabitá emocemi jak dvěstědvaceti voltová zásuvka...

13.08.2007 15:57:00 | UNDEAD

Yeninko, neplakej! Po každé noci, která vypadá, že neskončí, se nad obzor zase vznese oheň nového rána a vezme na milost Tvoje zmučené srdíčko, zachumlá je svými plamínky do hřejivé náruče a Tobě bude zase krásně a zpěvně se svým Vlčkem :)).
...a děkuju Ti za milá slova, kterými mne vždycinky uděláš radost ;-))
Milďák =)

31.07.2007 15:42:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí