Pozdě večer sedím u psacího stolu,
přemýšlým nad tím, proč už nejsme spolu.
Jak asi trávíš volné chvíle
a jestli dosáhl jsi svého cíle...
Měls jich víc,ale na jeden si stále pamatuji,
prstem v prachu srdce namaluji...
Mohlo by být pro tebe, ale nejsi tu,
průvan vběhl do bytu.
Naskočila mi husí kůže po celém těle,
vzpomněla jsem si jak mi s tebou bylo skvěle
Jak úsměv zdobil moji tvář,
ale tys zničil všechno, děkuji, vím že není zač!!!
Chápu každé Tvé slovo, před pár hodinami pro mě skončilo něco,co jsem si přála napořád...stačí pár vteřin a je to pryč...tak už to chodí,ale je těžký se s tim smířit
03.08.2007 18:04:00 | Dádinka
jj,tak už to v životě chodívá..nic nenaděláme..ale naspala si to pěkně.
01.08.2007 00:06:00 | airelle
drz se... vim, jak tezky je ztratit lasku (ani nevis, jak az moc vim)... kdyby sis chtela nekdy promluvit, dostat to ze sebe, nebo cokoliv, staci se ozvat...
31.07.2007 16:47:00 | qpal