Ponořím hlavu
hluboko
do vody chladné
abych uviděl stín listů leknínů
a obrys tvého těla.
Proud řeky
modrých nadějí
proplete těla naše nahotou
v které se rány srdcí zacelí
snem splněným.
Odlož své šaty
lásko má
vystup z břehu noci černé
a ponoř se se mnou
do světla.
V paprsku ranním
kdy noc odchází
mé srdce vezmi do dlaní
dodej mi novou naději
a zklidni jeho chvění
můj milý.
08.08.2007 19:06:00 | s.e.n