Umělec

Do ledu vysochám
tebe oděnou v chlad.
Vadit–li ti nebude
přitulil bych se rád.

Do skicy nakreslím
obrysy tváře tvojí.
Víc tužka nezvládne
malovat krásu se bojí.

Poprsí ladné vyrobím
z modelářské hlíny.
Ňadra tvá pohladím
s pocitem viny.

Do dřeva vydlabu
tvůj hebký klín.
Ač šikovný se zdám
originálu bude stín.

Z kamene vytvořím
co dovolí ta skála.
Zabrat mi nejvíc dá
prdelinka tvoje malá.

Tělo bez chybičky máš
netřeba žádné retuše.
Idole nocí bezesných
z Věstonic Venuše…