Bezejmená

Víš musím ti něco říct,
/chtěl říct slovo?/
jak moc jsem si přála
(tam pod střechou stála)
abys řek to jediné
/neviné/
NE.
Ale ty jsi musel poznamenat
/to pro co jsi musel slova hledat/
co když zapomenout nechci?
/každá duše, všichni jsme tak lechcí/
a mě bylo do breku, jen pro to ANO.
/Chtěls mi hodit záchraný lano/
Přála jsem si tě mít
/Ano chtít/
a zároveň na všechno zapomenout
/na zem si kleknout?/
nech moje oči zhasnout, nač svítit?
/tvýho lana se chytit?/
slíbils mi to.
/udělám to?/
A sliby se maj plnit, nevíš?
/Najednou to všechno měníš/
že prý zapomenout nejde
/konejšíš mě:"ono to přejde/
Slovy: miluji tě lásko
/moje krásko"/
si všechno zkazil.