Anotace: Taková pošetilá básnička :) Ale je o začátku nejkrásnějšího období mého života :)
Spousty barevných světýlek
Hlasitá hudba a smích
Plno chlapců a dívenek
Někteří v překrásném objetí
Přijde či ne?
Pozdraví mne snad?
Tolikrát se holčička ptala
Zase měla ten protivný strach
Najednou, překrásný okamžik,
Střetly se jejich oči
Všechen strach opadl
Život je jak na kolotoči
Usmál se, pozdravil
Dali se do řeči
všechno hezké bylo
přáli si, ať to nikdy neskončí
První polibek s ním...
Na to zapomenout nejde
Dívka drží v ruce růži
Pouťová nikdy neuvadne
Svíral ji v náručí
svou malou hezkou holčičku
řekl jí, že má ji rád
nezahlédl v jejím oku slzičku
Tolik pochyb, tolik obav
Hlavou se jí honí
Avšak jejím křehkým citům
Se její srdce neubrání
Dešťové kapky studené
Smáčely jí vlásky
Navždy v jeho objetí
Ze střípků jejich lásky
hezky jsem si zavzpomínal ... krásná, milá ... ikdyž oba víme, že se jedná vždy jen o dočasné pomatení mysli (anebo taky ne)
17.08.2007 10:45:00 | Zweiblumen
sííím tě, si myslíš že je to pořád tak růžové? :D vždycky první dny jsou fajn, potom se to dycky nějak podělá, ale o tom budou až další básničky... :)
16.08.2007 18:09:00 | Nessy
htěla jsem se ptát. "Kolik ti, sakra, je?!" a pak jsem se koukla. 16. 2 roky. Vzpomněla jsem si, co jsem zažila za ty 2, skoro 3 roky. Máš na tu naivitu ještě právo:-)
16.08.2007 09:39:00 | stupid genius