východ touhy jenž nepozná západ

Anotace: Psal jsem to kámošovi do jejich love photo alba na titulní stránku, dvakrát se mě to nelíbí ale co už...

Východ touhy jenž nepozná západ

Prokřehlá samoto, vzdal se ode mne,

nechť nikdy nepoznám ten pocit stesklý,

mám snad proč?? Ne!! vždyť ležíš vedle mne

a sdílíš se mnou květ naší touhy.

V rouše vůní letí ruku v ruce zahradou barev,

v niž palety krásy, nikdy nepřestávají zářit,

tak jako oči, tak jak ústa, tak jako hvězdy,

jenž tak krásně spočinuly v tvoji tváři.

Cítíš můj talent a já cítím tvůj,

Nekonečná, hluboce dlouhá propast tónu tvojí písně,

vkrádá se na stupnici mou a ač bez not,

jenž udávají směr,

nechává mě poslechnout skladbu, kterak přichází

od tebe a bez pozvání…

Nechť slunce naši touhy, nikdy nezapadne více…