Lesní panna

Anotace: Trochu smutná...

Lesní panna, jak růže květ,
žije si v lese, jiný má svět.
Tančí na louce, je nevinná moc
a zpívá na louce, když začíná noc.

Když spatříš ji, tak zblázníš se do ní.
Ona se lehce usměje a hlavu skloní.
Hraje na flétnu písničku o lásce,
je o princi a tajemné krásce.

Sedí v kapradí a je polonahá,
teď je jí nádherně, vždyť noc je vlahá.
Přemýšlí o chlapci, ke kterému láska ji pojí,
jenomže on je pryč, teď ve válce stojí.

A on, vrátí se jí zpět?
Proč to jen neví vůbec nikdo?
Ať nezůstane sama v lese lpět,
jinak bude mít v duši temno.