Naše duše slepili jsme špatným lepidlem
Mít obal tak ho půjdu reklamovat
Že vydržel jen pár dní, jen pár ubohejch týdnů
No to je teda kvalita
Láhev štěstí nebyla ani způli dopita
Zbytek vylili jsme do záchodu…
Naše svíce zhasla jak lusknutím prstů
Vytrhli jsem knot
Kdo zatáhl první? Já?Ty?Nebo někdo třetí?
Nesměj se tak a nekřič když odnáším si svoje vlastní smetí….
Vždyť… nejsme my vlastně ještě pořád děti?
Ha, na tohle odpovědět neumíš.
Tak jen mlč, tichý odchody maj taky něco do sebe,
Teď začínáme znova, ty beze mne, já bez tebe
Křídla co láska dává, mi už dávno zakrněly
A bez křídel se přece létat nedá, to ty dobře víš
No co, tak budu zase chodit pěšky…
píšeš hezky, přímo a zhudebnitelně- ráda jsem si četla tvé básně a ráda si je přečtu zas.
*
06.09.2007 15:30:00 | Mango-Holka
jéje, to mi připomnělo..."Lepší černá křídla než růžová pouta" (myslím že Čapek) ...
22.08.2007 12:02:00 | Jiparo
jee, ten konec sedl! asi tě půjdu prozkoumat, oslovilo mě to
22.08.2007 11:16:00 | Trdlo