Někdo mi říkal,
že je krásně modré nebe,
že dnes je lásky čas,
jenže nic z toho nevnímám,
když nevidím Tebe,
když neslyším Tvůj hlas.
Někdo mi říkal,
že zase bude dobře,
že jsme dokonalý pár,
jenže přestávám věřit;
slz snad plné moře
a ty se držíš dál.
Někdo mi říkal,
že všechno přebolí,
že je jen třeba vydržet,
tak se snažím, říkám si
nic mě neskolí
a najednou cítím na krku Tvůj dech...
Snad je to zázrak, bolest je pryč,
otáčím se, myslím na Tvé rty,
když tu......
Nikdo tam.
A já cítím, jak se propadám...
je to pěkné... 100% lepší než moje první "básničky" =D piš rozhodně dál=)
27.09.2007 21:39:00 | Monikaaaaaaaaaaaa
jojo.. tudlec nulu nehrot... to je tady takovy idijot... mozna si uz nekde cetla nejake komentare od nej... nebylo to spatne... pri prvni sloce sem si rikal... hm, jo. hlavne to versovani mne vzalo... pak se to nejak zadrhlo... no a konec byl ocekavany ale ne spatny... rek bych dobre vypsany... celkem uspech za sedmdesat... kdybych mel hodnotit
02.09.2007 17:37:00 | Tömätäri
co dodat je to kásný za 0%
23.08.2007 16:07:00 | Jsem ten kdo jsem