Déšť

sluneční paprsky
jehličkami bodají
do Tvých očí
a v mé kůži vypalují cejch
s Tvým jménem
...
napořád
...
déšť co stéká po střechách
se snaží uhasit věčný žár,
však plamínek stále plápolá,
bude hřát naše zkřehlé dlaně
...
napořád
...
nádech a výdech,
neslyšné kroky osudů,
Tvůj a můj,
hodiny tikají,
pes vyje na měsíc,
je v úplňku a stěžuje si na bolavý hřbet.
...svět se točí dál ... napořád.
*
déšť, slyším déšť ...

25.02.2009 00:16:00 | vapiti

Krasne jsi vse vyjadrila , neni vubec co dodat... libi se mi to.

20.09.2007 20:36:00 | carodejka

Je moc krásná. Déšť je nádhernej tajemnej vynález přírody. Tolik inspiruje. Jako láska.

05.09.2007 05:43:00 | Lucie Teru

Je pravda, že každému to zní jinak.Někdy to může místo uklidnění vypadat zlověstně, a někdy i budit hrůzu, jako u lidí, co prožili povodně.Voda je mocný živel...
Moc krásné.

28.08.2007 17:22:00 | spare

Víc než souhlasím s tebou. Ty jsi ve své básni spojila déšť s láskou. Nejednou už jsem to udělal také, i když v poslední době si ho spíše spojuji s přátelstvím. Když člověk usíná a slyší jen dopadající kapky na okno. Někdo by se možná bál, ale mě, a jak vidno i tobě, to zní jako hudba, co člověka ponoří do hlubokých úvah a představ v nichž mnohdy i slza na polštář steče. Líbí se mi to. Jinak děkuju za odezvu na komentář... =)

25.08.2007 20:25:00 | Miro Sparkus

Ano dest je krasny , take ho mam moc rada uspava jeho rytmus nezklame...

25.08.2007 02:05:00 | carodejka