Předem, k zániku odsouzená láska

Anotace: Co říct, možná, že je to zvláštní básnička, ale je ze života, dala jsem to na papír a takhle to dopadlo, no posuďte sami...

OSLOVIL JSI MĚ,CHTĚL JSI SE SEZNÁMIT...

Viděli jsme se prvně,
však ty jsi hned na rovinu řekl,
že nejsi kluk pro mě,
??!!...každý by se lekl.

ŠLI JSME SPOLU NOČNÍM MĚSTEM...

Máš dívku,
to není těžké uhádnout.
Cítím tu dýku,
kterou mi chce osud zabodnout.

JDEŠ SE MNOU PŘESTO DÁL...

Proč se mnou jdeš,
proč domu mě doprovázíš?
Co vlastně chceš,
znám tě chvíli a už mě trápíš.

JAK TOHLE SKONČÍ?

Najednou se zastaví čas,
ano, podléháme...
Chyba...chyba..zas a zas.
Sakra. Proč se líbáme?

KDE JE SLUŠNÉ VYCHOVÁNÍ?

Druhé housle hrát nechci,
kterou chceš víc?
Jsi srab, tak přeci.
Už znám tvůj rub i líc.

MÁ TO POKRAČOVÁNÍ...

Tohle nebylo poslední setkání,
je nám spolu krásně.
Jenže to je špatné chování,
vidíš, už z toho skládám básně.

PROČ JSI TAKOVÝ SRAB?

Mě voláš snad víc než jí,
chceš mě i já tebe.
Všechno je to ale potají,
a to mě zebe.

MUSÍ TO SKONČIT!

Říkáš:"Nemůžu se s ní rozejít,
ale chci být i s tebou."
Jenže jednu musíš nechat odejít,
rozhodni se už projednou!

VÍM, ŽE JSEM TO JÁ, KTERÁ MUSÍ JÍT...
Ty se to bojíš říct,
ale neboj,
už odcházím...
Vždyť já to přežiju,
jsem totiž silnější než ona...