Návštěvnost
Neopětovaná láska
Neopětovaná láska
Bez lásky jsem jako tulák,
jemuž se noc vysmívá
Srdce mé je jeden bolák,
je to touha mučivá
Stačí jedno slůvko milé,
rád bych s tebou navždy žil
Snad se dočkám této chvíle,
pro lásku jsem stvořen byl
Tvoje ústa stále mlčí,
chladné srdce děvče máš
Výsměch tvůj mi zranil duši,
ty však také umíráš
jemuž se noc vysmívá
Srdce mé je jeden bolák,
je to touha mučivá
Stačí jedno slůvko milé,
rád bych s tebou navždy žil
Snad se dočkám této chvíle,
pro lásku jsem stvořen byl
Tvoje ústa stále mlčí,
chladné srdce děvče máš
Výsměch tvůj mi zranil duši,
ty však také umíráš
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
Ač je báseň plná zklamání, přec se mi líbí...*:)
26.02.2011 11:53:00 | PIPSQUEAK
moc pěkné...
30.08.2007 13:25:00 | Nemůžu zapomenout
Vlastní rukou přepiš báseň,
do obálky vlož,
nestojí ONA zato,
vhodí-li ji v koš.
29.08.2007 20:18:00 | Miluše
taky se mi jevíc líbí konec té třetí sloky... =)
29.08.2007 17:58:00 | Ágnes
Nevěš hlavu, jistě bude zase líp...
29.08.2007 16:23:00 | Nikytu
Stačí jedno slůvko milé, rád bych s tebou navždy žil...
hmmm...co by za ta slova jiná dala...asi slůvek na tisíc
28.08.2007 23:24:00 | Lota
líbí se mi ta třetí sloka
28.08.2007 21:48:00 | Trdlo
... každému je zle od kostí ... které neprojdou hrdlem ...
28.08.2007 20:47:00 | Marcella