Slunce

Vím, že slunce nezhasíná s poledním klidem,
nemá slitování,
nezná slzy, neslyší, nechce.
Fakt, že jsi ve vlastním světě zajatcem,
ve vlastním světě poraženým.
Zapadá s jizvou na srdci,
hluboko pálí,
nekontrolovatelně, hrozně žene čas,
hodiny, minuty, vteřiny,
až se zastaví.
Stůj či běž, nikam už stejně nedojdeš,
je pozdě, je toho moc,
je polední zář,
či polární noc,
tak vstávej...
končí láska, začíná život.