Už je tu podzim.
Asi.
A zima před námi.
A nebi vůbec nevadí,
že v kalendáři
sídlí léto.
Zkrátka je podzim
a bez ohledu na datum,
větru a dešti
ještě nikdo
neporučil.
Jenom tam hluboko,
za zřítelnicemi Tvých očí
ještě svítí Slunce.
Slunce
a Láska.
Vyhřívám se
v tom odlesku
soukromého léta
a tetelím se teplem
v chladném
podzimním
odpoledni.
A vím to.
Vím, že máme naději.
Naději,
že se dočkáme
nového
jara…
Mno, beru si tuhle báseň tak nějak k srdci a snažím se načerpat tu naději.
11.09.2007 19:29:00 | NikitaNikaT.
... to jen my pořád koukáme do kalendáře ... pro mě podzim začíná v půlce srpna ... po pouti ... když odlétnou rorýsi ...
10.09.2007 08:15:00 | JardaCH
Krásná zamilovanost. Ty budeš mít ještě dlouho léto.Pak chvilka a zase jaro.
Aspoň sis to básničkou naplánoval.L. dodá to chybějící sluníčko.
07.09.2007 18:39:00 | s.e.n
Naději máš určitě. A s neméně velkou určitostí ti (vám) přeji kupy jar ...
07.09.2007 13:49:00 | smudlinek