Ty..

Odlamuješ kousek po kousku,
bez bázně nebo studu,
mezi prsty mačkáš, podpadkem drtíš,
a vůbec se neptáš, vůbec neřešíš,
že v tvých rukou je mé srdce,
tragedie...však zní tak lehce,
asi jak pro koho,
pro tebe vůbec, pro mě však mnoho.