Nevzrostlé i padlé potkávám stromy
v modrém lese po stránkách když chodím
i mnohých slov prodírám se křovím
než vodu čirou najdu bez úhony
Že k nostalgii běžně mívám sklony
až oslněn tím leskem odrazovým
na verše Tvé pohledem zřím novým
Ač jiné zdají se, přec to byly ony
co volaly vždy slovem téměř strohým
jak lásku a vášeň nelze oddělit
Vždyť Měsíce chladně romantický svit
by obzorem byl leda půlkruhovým
po Slunce žáru, kdy přinesen je klid
Z Tvých veršů pramene nedáno mi pít
***
Jiří s.
09.09.2007 09:56:00 | j.c.
pěkná...působí hodně dobrým dojmem...dobře sladěná s obsahem a bez rušivých tónů...mooc hezkééé :-))
08.09.2007 07:47:00 | jasix
Poetická duše... krásná!
07.09.2007 21:27:00 | Rybí_kost
ty poslední dva veršou jsou prostě úžasný. Celá básenka je krásná
07.09.2007 20:50:00 | Lucie Teru
ouuuuuu!!!
07.09.2007 20:14:00 | Mirka Hedbávná
Originální nápad, zajímavě rozvedený. Mám pocit, jakoby Tvé verše mluvily i ke mně.
07.09.2007 19:35:00 | Špáďa
Řeknu, Ti, řeknu, že se mi líbí.
07.09.2007 18:58:00 | Psavec