Anotace: Jak málo někdy stačí, aby již nezářily oči...
Na duši mám otisky podrážek Tvých bot,
jak málo stačí,
na srdci šrámy nevyřčených slov,
vyčtených Ti z očí.
Proč láska někam pryč uniká,
kde asi jen končí,
to krásně něžné, co tu bývalo,
už nezáří Ti z očí.
Kde stala se ta chyba,
řekni, o co tu vlastně kráčí,
chtěla bych zas jiskry vidět,
když podívám se do Tvých očí.
08.09.2007 21:59:00 Kozoroh 1
Po dvou nádherných básničkách plných radosti tahle smutná?Kdo Ti ublížil,ten by zasloužil!Nebo to jen skoro podzimní splín vyvolal dávné vzpomínky?I na mne to počasí nějak neblaze působí!Bohužel i smutek lidí mi sympatických,neboť jsem strašně chytlavý...