Na duši mám otisky podrážek Tvých bot,
jak málo stačí,
na srdci šrámy nevyřčených slov,
vyčtených Ti z očí.
Proč láska někam pryč uniká,
kde asi jen končí,
to krásně něžné, co tu bývalo,
už nezáří Ti z očí.
Kde stala se ta chyba,
řekni, o co tu vlastně kráčí,
chtěla bych zas jiskry vidět,
když podívám se do Tvých očí.
Po dvou nádherných básničkách plných radosti tahle smutná?Kdo Ti ublížil,ten by zasloužil!Nebo to jen skoro podzimní splín vyvolal dávné vzpomínky?I na mne to počasí nějak neblaze působí!Bohužel i smutek lidí mi sympatických,neboť jsem strašně chytlavý...
08.09.2007 21:59:00 | Kozoroh 1