Anotace: Básnička složená v návalu smutku ...
Pokaždé, když Tě vedle sebe mám,
výlet k sedmému nebi prožívám.
Když pohlédneš do mých očí
celý svět se se mnou točí.
Neříct Ti o mých citech je zoufalé,
ale povědět Ti "Miluji Tě!" troufalé ...
Strašlivý pocit se kolem mě vine
- proč ona milovat Tě smí, a já ne?
Při vzpomínce na Tebe mé srdce jen praská,
je tohle šílenství nebo snad láska?
Jedno vím - já chci Tě mít.
Bez tebe prostě nelze žít.
Jen vedle Tebe stát mi nestačí,
potřebuji Tě - jinak se mi srdce žalem rozskočí!
Chci Tě líbat, držet v náručí ...
Nevím,kde si přišla na to,že neumíš psát básničky...všechny včetně téhle se mi fakt líbí :)
Taky musím podotknout že u čtení tvého profilu sem se hodně pobavila :D píšeš mooc dobře,takový chrlení,ale neznudí to..supr:)
31.05.2009 13:36:00 | Dev_LATea_princess
citim se ted uplne stejne...moc hezke
05.11.2008 20:38:00 | Lady_poezie
Moc moc krásná...Taky teď píšu zpod návalu smutku. Hýbu jen konečkama prstů a ptám se přitom "DOPRDELE proč?" ...:)
16.09.2008 21:25:00 | Pokusný králík s melounovou náplní
vzala jsi mi slova - dík, žes to za mě vyřkla. zejména pak s tím zoufalstvým a troufalostí...jsem introvert a nedokážu z očí do očí tohle říct...tak to plním alespoň básněmi...leč nedaří se ani tak.
25.12.2007 15:01:00 | 11477
Píšeš o lásce krásně . Tvé srdíčko je mladé a čas jej uzdraví, uvidíš .
16.09.2007 14:19:00 | Loudilka
Je moc krásná,vyrázově a tvarově..
A ohledně těch pocitů co jsou mockrát hlavnější než výraz a tvar,zažil jsem je,kdysi nedávno...
09.09.2007 09:17:00 | Kávový Poutník