Vidím Tvůj obličej
vkradl ses mi pod víčka
skrze mlhu šedavou..
..v kamenném krajkoví
starého hradu
i bílého zámku
vkládáš mi do dlaní
tóny své duše
skryté polibky
veršů rozechvělý kmit..
u nohou nám leží
šelest slunce
i vlídný svit
cizích hvězd
..nemlčí
láska odvěká..
ten tichý tón co zvonky zní
proč jsem to Já, nikdy ti nepoví
na lukách na polích tvé srdce rozezní
s nástrojem stejným , ... tím který ví ...
*- ... je to prostě ... zatracená náhoda ...
... .... .... zacinkat si krásný dvojhlas ...
... a nebo, což je pravděpodobnější, ... velice těžké hledání ...
13.09.2007 21:44:00 | HarryHH
snad v tom krajkoví
zkamení i čas
a slunce, které o všem ví
jen něžným pohladí tě stínem
když veršů rozechvělý hlas
a obraz mlhový
vysněným se stanou bohatýrem
***
J.s.
13.09.2007 14:04:00 | j.c.