Usínáš

Usínáš a noc přichází nám vstříct
oči se ti smutně klíží
a den ochází víc a víc.

Chtěla bych tě líbat na spánky
ale mám strach, že tě probudím
na obloze plují červánky
a z komínů stoupá dým.

Máš krásný něžný svět,
který se ti právě zdá
nechci tě z něho probouzet
třeba jsem tam ty a já.

Slyším tvůj dech
a chtěl abych tě líbat,
cítím tvou lásku ve vlasech
kterou černá noc smívá.

Hladím tvou hlavu na polštáři
a v duši slyším tichý pláč
avšak přece ve mě štěstí září
miluji tě když usínáš.