Chtěl bych naproti tobě sedět,
a do tvých krásných očí hledět.
Jsou tmavé a hluboké jako temné lesy,
do duše vnášejí klid i stesk když nablízku mi nejsi.
Chtěl bych tě do náruče vzít a hladit jako malé kotě,
ty předla bys a vrněla bez starostí jež sužují tě.