Mé perutě

na černočerné duze
procházela jsem se
kdysi...
smutně...
dávno....

a k zemi snášel se
bezútěšný popel mých křídel...
dlouze...
melancholicky...
tak dávno...

na nebi rozprostřel
své šedé perutě
pod které schovával
vzpomínky
temné....
vzdálené...
co byly tak dávno...