Anotace: Ta skála opravdu existuje a moc ráda bych se tam jednou vrátila...Aspoň na hodinku. Je z ní nádherný výhled po okolí...:(
Sbírka: Z mého života.
V lese vysoko nad stromy,
tyčí se masivní skála.
Na té skále stojí poutník,
tady prý jeho láska vzplála.
Neví ani, jak to přišlo,
že se na skále sešli.
Oba hledali tichý kout
a tady ho konečně našli.
Každý přišel z jiné strany
než na sebe narazili.
Přelétla jiskra z očí do očí,
Amorův šíp v srdcích zachytili.
Tady v přírodě se léčili
a užívali svých citů.
Ordinovali si něžnou lásku,
nepotřebovali pokojů ani bytů.
Jejich láska sílila a rostla,
každý den se vídali.
Jednou přece, nesešli se.
V den, kdy rodiče dceru vdávali
Marně na skálu chodil dál
a čekal na vysvětlení.
Ona už za ním nepřišla,
možná se bála toho rozloučení.
A tak sám na skále stál,
plášť mu ve větru vlál.
Díval se přes lesy,
na svou milou vzpomínal.
...Věrko,je nádherná a já si ji čtu už popáté...pošlu si ji k sobě...děkuji..Katka
04.10.2007 12:11:00 | Žqáry
Já vím Psavečku, že je to smutné. Ale pravdivé a takovej už je život. Vždyť víš. Viď...:-D
I Biška se schoval za úsměv...:)
Ale je podzim a já mám asi trochu smutnou náladu, přestože mám podzim moc ráda. A pak o podzimu jsme toho už napsali víc než dost, tak jsem začala z jiného soudku.
21.09.2007 13:14:00 | Verule