Zapomenout

Anotace: Pro jednoho kluka... prosim, piste mi komentare... dik ;)

Milovat toho,
kdo tě nemiluje,
je jako bouře,
jenž se přez tvé srdce žene.
Propadáš v beznaděj,
snažíš se chápat,
v tom jakoby po tvých rtech,
začal se sápat.
Do breku dáš se,
proč jen on,
v tvé duši nastává,
veliký shon.
Paprsek slunce,
zašimrá na tváři,
očka tvá skleněná,
se pomalu rozzáří,
a ty se snažíš zapomínat.
Proč jen tak vzdálení,
a ty ho miluješ,
myšlení pomáhá,
jak to zvládnout,
ale lítost tě nenechá převládnout,
jak mu to říct,
a nebát se,
že radši to nechá v otázce,
jestli tě taky miluje...
Večer když usneš,
zdá se ti o něm,
a když se probudíš,
opět rozplyne se jako sen.
Slzy prý léčí,
a tvé uplakané oči,
jakoby k tobě,
viděli jej přicházet.
V tvém srdci mihne se,
kapička štěstí,
se opět rozplyne,
jak kapka naděje,
že jej zpatříš.
Láska je krásná,
i když tě bolí,
ale tvé srdce,
jej nikdy ze sebe nevypustí.
Vždycky se najde,
místečko krásné,
jenž v mém srdci,
schované pro tebe.
I když tě mít nemůžu,
budu tě milovat,
ty jsi ten nejlepší,
kluk jakého jsem mohla poznat.
Láska je někdy jako motýl,
odlétá a už se nevrací.
Nebo jako labuťe,
jejich láska vydrží napořád.

Kristýna Hejdová