Žena
Žena
Jsi pro mně rozkvetlou alejí,
ve které v trávě usínám,
v noci mně tvoje dlaně ohřejí,
zdá se mi,že tě věčně znám...
Máš hlavu plnou nápadů
a já ti snadno uvěřím,
jsi Slunce - hoříš v západu
a padáš nahá do peřin...
A ráno klidně vstáváš z popela,
jako pták Fénix z pohádek,
tvá láska nikdy nevyhoří celá -
i všední den měníš ve svátek...
Jsi pro mně vodou chladivou,
nabírám si tě do dlaní,
jsi melodií hladivou,
když noc už míří k svítání...
Máš v sobě duši nádhernou
a srdce větší anděla,
jsi pro mě zkrátka ženou -
co život hezčí udělá.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tys proťal mé dny
a vykouzlil z nich naše...
...tebou vrátila se duše
do mého těla
a zmateně se ptala -
jak se co dělá,
dávno v té tmě
málem všechno zapomněla...
Nejsi princ /to bála bych se,že odvedou tě na zámek k princezně/,
možná anděl/křídla jsi pečlivě uložil a já jsem šťastná,že i bez nich lítáme spolu/
Ale - určitě jsi zhmotnělá něha a moudrost,
barevnost vesmíru /a taky trošku Můj.../
Miluju tě
a při každém ulehnutí na tvé rameno
procházím za zavřenými roletami tvých
oblíbených blankytných světel každý okamžik,kterým Nás
rozsvěcíš jako lampiónky na letní slavnosti...
A víš...znáš mě...jsem si jistá...
Jsme s tebou šťastné.
22.09.2007 17:58:00 | Žqáry
