Nesmím si stěžovat...
Nesmím si stěžovat...
Anotace: ale asi si stěžuji... občas mě to štve... tudíž je to další z ventilačních básní....
Nesmím si stěžovat,
přátel mám dost,
však k pravé radosti
mi zbývá maličkost.
Směju se s vámi
a směju se vám,
ale přesto vím,
že když je člověk sám
hraje si sám
na svého anděla.
Ne, tohle jsem
opravdu nechtěla.
Být dobrá všem,
ale jenom trochu
a na každým prstu mít
asi tucet hochů,
co nemají
očividně zájem
protáhnout mě
malou chvíli rájem
a do svojí náruče
na chvilku mě schovat.
Proč se sakra musím
vždycky
hloupě
zamilovat?!
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk29.09.2007 14:12:00 jehlaspichlas
Jsem další týpek do řady,
který tě krásně protáhne.
Jsem nadrženej na vnady
a na rozkrok, co roztáhne.
Povídám to všem narovinu,
aby bylo vše jasný.
Můžeš mít klidně kocovinu,
může za to počasí.
Doufám, že jsi roztoužená,
užijem si krásný den.
V ksichtíku jsi rozjařená,
co ti píšu nemusí býti sen.
28.09.2007 22:35:00 Favi
přemýšlej...přemýšlej...
opravdu ses někdy hloupě zamilovala,???
opravdu?
já jen tak..čistě z hlediska opravdovosti..zamilovanosti..lásky...
27.09.2007 17:18:00 Lizzzie
být sama sobě vlastním andělem?...ehm..proč mi to něco říká?...mrk;)
jinak..vždycky se zamilujem hloupě...horší je, když se zamilujem hloupě a ještě k tomu blbě...to je potom jednosměrka...stěrka:)
