Anotace: ani nevím co k tomu psát ...je to divná báseňka
kreslila jsem muže,
co kupoval mi růže,
kreslila jsem jeho slova,
kterými vždy na mě volá.
kreslila jsem jeho city,
co do srdce mu byly vryty.
kreslila jsem jeho slzy,
které přišly až moc brzy.
protože už nemiluji
27.09.2007 20:10:00 Veru
Po přečtení mě napadla klasicistní dáma popíjející ze šálku kávu a dívající se z okna malé kavárničky na deštěm zmáčenou ulici...Fakt nevím proč:-)