Anotace: Věnováno Martinovi
Jsi louka, co jí ranní rosa svlaží,
Jsi ochránce, co má sílu ve svých pažích.
Jsi strážník, co drží mé srdce v poutech,
Jsi zlatý pavouk, skrývající se v temných koutech.
Jsi tajemný rytíř, co svou hlavu sklání,
Jsi silná brána, která kamenný hrad brání.
Jsi můj poklad co třpytí se a září,
Jsi slza, co klouže po mé tváři.
Jsi má růže mezi trním.
Tebe si já nejvíc cením!
Jsi moc talentovaná...Je to krásná básnička,je mi mocííík moc blízká
04.05.2008 11:28:00 | Rošták Domča
Mockrát děkuju, mám velkou radost, že někdo četl má díla a líbila se mu.
10.01.2008 06:23:00 | Princezna.Smutněnka
Len tak uplne mimochodom: brana je najvacsou slabinou kazdeho hradu.
Ale ako vyznanie fajn.
Sa mi pacia tvoje veci;-)
10.01.2008 00:01:00 | Sarazin Faestred