Vzteklá štvanice

Můj život je pouze rutinní věc,
Snažím se pořád nadhodit smeč.
Nic se však nedaří, život je pec,
Ohřeje tělo, pokoj a koupenou plec.

Koho to zajímá, co je s mou duší?
Nikoho jiného, jen tebe to dojímá.
Přetvářka velká neřeší nic,
Nemám už ani její klíč.

Zvykne si člověk na ten svůj smutek,
Neví jak změnit ho... na dobrý skutek.
Trápí se v sobě. Neví, jak dál,
Snaží se utéct... jenže nemá kam!